Čína chce sledovat všechny transakce nad 14 000 dolarů pomocí digitálního juanu

Čína a digitální transakce

Ambice Číny pro digitální měnu jsou bezprecedentní a nebývalé. Bezprecedentní proto, že jen málo kritiků vsadilo své naděje na tohoto giganta, coby vlajkonoše blockchain technologií.  Nebývalé proto, že žádná jiná země nedosáhla takových pokroků jako Čína při vývoji digitální měny.

Vypadá to, že východní supersíla se snaží využít blockchain, aby získala větší kontrolu nad transakcemi a finančními aktivitami svých občanů – což je pravým opakem ideologie Bitcoinu.

Omezení velkých transakcí

Společnost Nikkei Asia 27. června informovala, že stát teď bude sledovat všechny “velké” transakce přesahující 100 000 RMB (14 000 dolarů za aktuálního kurzu), aby omezila únik kapitálu a zblízka monitorovala možné podvody.

Počátkem července by měli banky v čínské provincii Hubei zaznamenat sériová čísla všech hotovostních transakcí přesahujících limit 100 000 juanů, a vykázat tyto údaje  Čínské lidové bance (PBoC).

Pak se začne používat digitální juan , aby poskytoval náhled v reálném čase a regulátory pro Čínské transakce — s konečným motivem vytlačení měnových podvodů v zemi.

I když neexistuje žádné konkrétní datum, zprávy naznačují, že prezident Xi Jinping se snaží spustit digitální juan před zimními olympijskými hrami 2022 v Pekingu.

Pozorovatelé věří, že událost proběhne plně digitalizovaná, a digitální juan bude hrát významnou roli z finančního hlediska.

Obyvatelé Hubei dostanou nízké omezení, lidé v Shenzhenu budou mít limit 200 000 juanů (28 000 dolarů).

V obou oblastech a provincii Zhejiang mají obchodní účty limit 500 000 juanů.

Čína postižena odlivem kapitálu

Vláda tvrdě udeřila na jednotlivce pašující juan z pevniny, ve snaze získat Hong Kongské nebo americké dolary. Peking chce proto zavést sledovací režim, který pomůže zabránit odlivům kapitálu.

Dalším faktorem je probíhající obchod USA-Číny. Ten ovlivnil akciové trhy obou zemí a do jisté míry také jejich fiat. Nikkei poznamenává:

“Zahraniční rezervy Číny přesahují i3 biliony dolarů, částka je nižší, pokud se vezme v úvahu nárůst dluhu denominovaného dolaru, spolu se státními dluhopisy USA, které lze rychle vyplatit.”

Odliv kapitálu vedl historicky k dumpingu juanu. To oslabuje čínskou měnu a přiškrcuje její zahraniční rezervy.

V 2020 kapitálový odliv Číny skrz bankové převody a jiné kanály přesáhl 30 miliard dolarů za období Leden-Březen. Zatímco otázka kontroly odlivu kapitálu pomocí digitálního juanu je diskutabilní, jedna věc je jasná. Čína se nechystá přijmout decentralizovaný étos kryptoměn.

Originální článek Čína chce sledovat všechny transakce nad 14 000 dolarů pomocí digitálního juanu pochází z webu CryptoSvet.cz .